Kdo a co je Bohyně?
03.02.2020
Kdo a co je Bohyně? Kde se nachází a proč se nyní toto slovo vyskytuje kolem nás stále častěji?
Dlouho jsem nevěděla kdo a co Bohyně vlastně je. Došlo to tak daleko, že mě toto slovo začalo iritovat. Nyní se velmi mluví a píše o ženách a ženství, ale já jsem nikdy nepochopila, jaká by ta žena vlastně měla být. Cítila jsem se velmi, velmi zmatená, jelikož jsem nevěděla jestli má být tou která obstarává domácnost a udržuje teplo krbu a spolupracuje s mužem nebo má být nezávislá, silná a sama měnit svět. Mé zmatení bylo o to silnější, když jsem si uvědomila, že má vize ideální ženy pro mě od dětství byla žena žijící v lese nosící luk a šípy a které dělá společnost Slunce, Měsíc, Hvězdy a divoká zvěř. Nenašla jsem nikoho, kdo by mi dokázal dát věrohodnou odpověď na mé otázky.
Začala jsem se tázat sama sebe proč jsem si v této inkarnaci zvolila být ženou. A kdo je tedy Bohyně a jaká je? Zde je můj příběh pochopení toho kdo a co je Bohyně tak, jak mi byla představena.
Na mou otázku kdo je Bohyně a co představuje mi bylo odpovězeno prostřednictvím meditace. Byla jsem uprostřed louky obklopené lesem kam ráda a často chodím. Na té louce bylo velké zrcadlo v silném zlatém rámu. V tom zrcadle jako v obraze stála krásná žena v dlouhých jednoduchých šatech a dívala se na mě. Působila velmi Keltsky a není divu, protože místo, kde se toto vše odehrávalo, je dávným místem Keltů.
"Co vidíš?" byla jsem otázána.
Popsala jsem tedy tuto krásnou ženu.
"A CO CÍTÍŠ?" zněla další otázka.
Nacítila jsem se na ženu, kterou jsem viděla v obrazo-zrcadle. Oh, je velmi silná - vnitřně silná, plně ve svém středu. Je VĚDOMÁ - vědomá si své síly, vědomá a znalá vesmírných zákonů které ctí, vědomá si svého poslání. Je propojená se Zemí stejně tak jako s celým Vesmírem. Z této ženy září láska, soucit, pochopení a porozumění. Je v souladu se vším co je a to k ní přitahuje vše živé včetně divoké zvěře a dalších bytostí přírody. Tato žena je mistryně tvoření - manifestace. Nepotřebuje po svém boku muže, který by uspokojoval její touhy a vyplňoval volné chvíle. Je si ale vědomá toho, že jedním z jejích poslání je propojit muže s Božstvím. To dělá s největší láskou a pochopením. Pokud nemá vedle sebe muže který by toto chápal a využíval její energii vědomě a konstruktivním způsobem, má pocit velké marnosti. Tato žena muže-partnera nehledá. Ví, že dostatečně vyzrálý a uvědomělý muž k ní bude přiveden a Vesmír najde cestu, jak toto setkání uskutečnit. Tato žena nebude podporovat muže, který bude její energii zneužívat na malichernosti. Ať už vědomě nebo nevědomě.
Ví, že dalším jejím velkým posláním je zrození nového života a k tomuto úkolu přistupuje s největší úctou.
Nenásleduje a nedodržuje omezující pravidla a zákony, které nejsou v souladu s božskou podstatou.
Toto je jedna z původní esence ženy, jak ji Bůh stvořil.
Tato žena je ukrytá v buněčné paměti všech žen a začne se ozývat, dosáhne-li žena jistého stupně uvědomění. Je opravdová. Je to žena, kterou lze znovu-poznat jen na cestě zpět ke své božské podstatě. Žena, kterou jsme během období úpadku na Zemi ztratily a od které jsme se odklonily. JE TO ŽIVOUCÍ ENERGIE.
Velmi rychle po tomto zážitku ale následovaly další otázky. Potkala jsem Bohyni, ale stále.....pro mě je vize opravdové ženy žena žijící v lese, která u sebe nosí luk a šípy a je obklopená divokou zvěří. Proč má tedy luk a šípy? Cítila jsem, že luk a šípy nemá k zabíjení. Bude to zřejmě nějaký symbol.
Byla noc před úplňkem v blížencích a byla velmi jasná. Ten večer mě trápila otázka, kterou ve mně probudila věta, kterou jsem slyšela v jednom videu a sice, že menstruující žena je nebezpečná. Byl úplněk a já jsem zrovna měla menstruaci.
"Proč je žena v době menstruace nebezpečná? Co je ta její velká síla o které se stále mluví, ale nekonkretizuje?
"Tvoř!" bylo mi doslova nařízeno.
Prvně jsem to nepochopila. To si mám jít malovat nebo něco tvořit takhle pozdě večer? Jak jsem ležela v posteli, dělala jsem své vizualizace toho co jsem chtěla ve svém životě manifestovat tak, jak to vždy dělám. Ale tyto vizualizace byly velmi opravdové, má mysl ohromně silná, závoje mezi dimenzemi padaly a vše bylo velmi, velmi "živé".
"Proč je žena v době menstruace nebezpečná?"
"Uvažuj!" slyšela jsem odpověď.
"Mám uvažovat? To bych snad neměla. Neměla bych spíš naciťovat než uvažovat?"
"Někdy je dobré taky přemýšlet."
Ano i Vesmír má smysl pro humor. A já jsem tedy začala uvažovat......Menstruační krev je sterilní a velmi výživná - životodárná. Odchází životodárná energie, která byla v ženě připravená k přijetí nového života. A v této životodárné - život dávající energii - etapě svého měsíčního cyklu, se žena právě při menstruaci nachází. Přidáme-li k tomu silnou tvořivou energii Měsíce, kterou Měsíc v úplňku má a k tomu ženu propojenou s těmito energiemi, které vědomě využije, máme tady velmi silný tvořivý potenciál.
A mně to v ten moment došlo. Proto jsou mé vizualizace včetně pocitů a emocí teď tak "živé". Najednou jsem si začala vzpomínat na velmi, velmi stará vědění využívání menstruační krve.
Usnula jsem. Asi ve tři hodiny ráno mě probudila silná záře Měsíce, který svítil dírkou v žaluziích přímo mezi mé oči. Přestože jsem byla unavená a bolelo mě břicho, nemohla jsem spát. Měsíc docílil toho, že jsem se zvedla a šla do vedlejší místnosti otevřít okno, abych se do něho podívala. Abby velmi ochotně se mnou. Skočila předníma tlapama na parapet a užívala si tu podívanou. Obloha byla jasná, tmavě modrá, hvězdy zářily jak diamanty. Dívaly jsme se na pás Orionu a na milovaný Sirius. Nad horizontem zářil ohromný Měsíc. Zářil jako Slunce.
"Pojď do lesa" vyzval mě.
A bylo to tady. První komunikace s Měsícem. Abby se okamžitě otočila a šla čekat ke dveřím jako že....jdeme. Vrtěla u toho nedočkavě ocasem. Cítila jsem, že nastupuji další úsek své cesty. Kdyby nebyly tři stupně pod nulou nebolelo mě břicho a nechtělo se mi spát, šla bych. Ale tentokrát jsem to odložila.
Nicméně volání temného lesa bylo tak intenzivní, že se naše vycházky lesem s Abby přesunuly do večerních hodin kdy už je tma. Hned při prvním výletu do tmy lesa jsem pochopila o čem toto je a bude.
"Musíš se naučit vidět ve tmě" bylo mi oznámeno.
Viděním ve tmě ale nebylo myšleno vidět očima, ale probudit své hlubší cítění a instinkty, přijmout a milovat temnotu jako součást Vesmíru, která má své právoplatné místo. Vnímat jednotlivé úseky lesa energeticky. Díky mé předchozí práci se Sluncem jsem byla zbavena strachu. Díky tomu mohu chodit ve tmě lesa pohodlně jakoby to bylo ve dne. Ach, nedá se slovy popsat jak nádherné pochopení a přijetí ve tmě vzniká. Jak je krásné učit se mít pevný krok když na něj (na ten krok) není vidět.
Ve tmě v lese se toho děje mnoho. Záměrem tohoto článku není sdílet příběhy ze tmy lesa, ale jeden poznatek mě přeci jen velmi překvapil. Zjistila jsem, že v jistých úsecích v lese do čím větší tmy vstupuji, tím více se samovolně zvyšují mé vibrace.
S každým takovým výletem ve tmě cítím, že se vracím domů jako jiná bytost. To stejné sleduji na Abby. Její instinkty se zostřují a je plně pohlcena vším co kolem sebe vnímá. Vrací se domů naprosto divoká - nezkrotná.
Přestanete-li se bát temnoty a vlastních stínů, nebojíte se ani stínů druhých.
Jedno ráno jsem cítila, že bych na facebook ráda dala nějaké indiánské přísloví. Našla jsem na internetu jedno krásné velmi rychle. Říkalo:
Myšlenky jsou jako šípy: jsou-li vystřeleny, zasáhnou svůj cíl. Hlídejte je dobře nebo jednoho dne budete svou vlastní obětí. /Navajské přísloví/
Hledala jsem k tomuto přísloví nějaký pěkný obrázek a stále jsem narážela na obrázky žen v lese s lukem a šípem okomentované jako "síla ženy". A po chvíli jsem si uvědomila, co jsem potřebovala. Toto je ta symbolika luku a šípů. Šípy jsou vystřelené myšlenky. Tyto šípy vystřelené divokou menstruující ženou při úplňku jsou extrémně "ostré" a nekompromisně zasahují svůj cíl.
Snažila jsem se najít souvislost mezi Bohyní a Divokou Ženou. Pochopila jsem, že nejsou jednou a tou samou. Velmi brzy se mi k nim přidala Čarodějka a Stařena. Všechny existují a při pochůzkách ve tmě lesem mi kryjí záda. Všechny jsou mou součástí. Oživit je, vyléčit je, spojit se s nimi a opět je přijmout je proces - je to cesta. Je to vývoj plný vnitřních změn. Je to něco, co se nedá naučit.
Cesta k oživení a znovu spojení se s ženskými archetypy je bolestivá a náročná. V jistém bodě na cestě k nim totiž dochází k oživení ženského kolektivního vědomí v místech, kam je velmi bolestivé a těžké vstoupit. Otevřou se veškeré újmy, které byly na ženách za poslední tisíce let páchány a to v podobě hlubokých traumat.
Znovu-prožitím těchto bolestí a traumat dochází k léčení, odpuštění a opětné schopnosti přijmout a milovat muže. TO VŠE SE LÉČÍ PROSTŘEDNICTVÍM ŽENSKÉ DUŠE, TĚLA A SRDCE. Je to jeden z důvodů, proč jsou těla žen v dnešní době tak zničena a proč ženy podstupují operace odnětí reprodukčních orgánů a to ve velmi vysokých počtech.
Vědomá žena ovlivňuje a podporuje všechny muže ve svém okolí. Ať jsou to partneři, spolupracovníci nebo kamarádi. Jakýkoliv sebemenší milý akt muže vůči ženě je jí v této době velkou podporou. Jak se píše v jednom citátu který koluje po sociálních sítích..... žena si hluboce váží muže, který se postará o to, aby mohla chodit bezpečně po Zemi. Nepotřebuje pocit materiální jistoty, ale pocit bezpečí.
Varování: Tento článek není za žádných okolností výzvou a návodem k chození v noci po lese! Rozumějte prosím,že k takové činnosti je třeba příprav a jistých znalostí a dovedností.
©Martina Christová / Taunia / prosinec 2015 www.slunecnabrana.cz , www.mistrovskekrystaly.cz