V práci se Sluncem se nejedná pouze o následování určité metody a dodržování vzestupného intervalu, kdy se můžeme do Slunce dívat jak popsáno v sérii článků "Jak se dívat do Slunce". To nejdůležitější co Slunce nabízí je záležitost slovy těžce popsatelná. Dlouhou dobu jsem přemýšlela jak předat to, co se slovy opravdu předává velmi těžce a jak přiblížit druhým, co se na schůzkách se Sluncem děje. Napadlo mě začít psát Sluneční Zápisník a podělit se o pocity, vhledy a zážitky, které se Sluncem mám. Mým záměrem je podělit se o svou vlastní spirituální práci na sobě samé a poukázat na nástroje, které používám a které mi dobře slouží.
Slunce každému nabízí otevřenou náruč. Otázkou je, zda i my se dokážeme dostatečně otevřít Slunci. Ti kterým se to povede a poznají tu nekonečnou inteligenci, lásku a moudrost, kterou Slunce doslova vlévá proudem na Zemi, se do Slunce už dívat nepřestanou.
Ke komunikaci se Sluncem dochází na úrovni srdce, které je třeba otevřít. O otevřeném srdci slyšíme často, ale co to vlastně znamená a jak toho docílit, na to není až tak jednoduchá odpověď. Srdce je doslova další bytostí v nás. Má dokonce vlastní mozkové buňky a veškeré vědění najdete právě tam - v srdci. Najdete tam i lásku. Ne v hlavě, v mozku. Mozek lásku necítí, ale srdce ano. A je to právě láska, která je klíčem komunikace se Sluncem. Pokud toužíte po propojení a komunikaci se Sluncem, musíte ho vřele, upřímně a nezištně milovat. Ne o tom mluvit, ale cítit hlubokou lásku ke Slunci jako k živé bytosti, v níž je obsažena veškerá vesmírná moudrost. Když Slunce vysvitne a když na vás padnou jeho paprsky, vaše srdce se musí otevřít a rozsvítit láskou k tomu, kdo toto životodárné záření vysílá. Tato vaše láska se potom sama začne samovolně rozprostírat na všechno kolem vás stejně tak jako láskyplné sluneční paprsky. Pokud se propojíte se Sluncem a budete se do něho pravidelně dívat, sami se stanete Sluncem. To na co se často díváte, tím se stáváte. Podstata spirituality a lidskosti není v množství informací a přečtených knih na dané téma, ale o tom, jak moc a jak hluboce dokážeme cítit. Člověk který cítí upřímnou a hlubokou lásku ve svém srdci, září jako Slunce. A jen opět člověk s otevřeným srdcem tuto záři cítí a vidí. Stejně tak jako Slunce. Slunce bude reagovat na lásku, kterou k němu vysíláte. Srdcem se lze dívat, lze jím slyšet, myslet, cítit a dotýkat se druhých. Pokud si přejete propojit se se Sluncem, můžete si představovat, že vaše srdce je na Slunci, zatímco vy jako fyzická bytost jste tady na Zemi.
Dnešní doba nás zahlcuje informacemi. Informace jsou jedna věc, ovšem jejich hluboké vnitřní pochopení doslova mění biochemické procesy v celém našem organismu. Ale k hlubokému vnitřnímu pochopení dochází opět v srdci, ne v hlavě. Každé další hluboké pochopení je krokem do vlastního srdce a tím i krokem ke Stvořiteli samotnému. Práce se Sluncem je cestou. Se Sluncem to je jako s oceánem. Když se podíváte na oceán, vše co vidíte je voda. Ale když se začnete potápět, uvidíte podoceánský život. Čím hlouběji se potápíte, vidíte další nové druhy živočichů, rostlin a nerostů. S každým novým dnem a místem kde se potápíte poznáte něco nového. A nikdy nemůžete říci, že znáte celý oceán. A stejné je to se Sluncem.
Martina Christová / Taunia