Negativní myšlenky mají nejškodlivější dopad na naše emoční, spirituální a fyzické bytí. Vytváří toxický život ve vyčerpávajícím kyselém prostředí. Ale opak je pravdou o pozitivních myšlenkách. Co se děje když se neustále pohybujeme sem a tam mezi pozitivním a negativním a nejsme schopni se z této smyčky vysvobodit? Pokud nezůstaneme v pozitivním rámci mysli, vytvoříme vnitřní (a vnější) prostřední, které nás dříve nebo později zničí. A protože žijeme ve světě založeném na polaritách- negativní versus pozitivní, nahoře versus dole, dobré versus špatné, souhlas versus nesouhlas, jsme odsouzeni podlehnout "přirozenosti netvora"?!