Srpen 2015
29.01.2020
Srpnový Sluneční Zápisník navazuje na události zápisníku červencového. Letošní léto bylo pro mě velmi intenzivním obdobím neočekávaných událostí, změn a osobního rozvoje. Na začátku července jsem ještě netušila, jak intenzivní a zásadní změny v tomto procesu, který nazýváme transformace, mě potkají. A něco mi stále říká, že se stále ještě jedná jen o "počátek"....
2.8.
Ráno jsem opět zavítala na internet a doufala, že se dostanu ke zprávám na facebooku. Nebyla jsem to jen já, kdo měl otázky ohledně pyramid Slunce. Antalii už přicházela s prvními odpověďmi. Dlouho jsem nezažila takovou radost. Tu mi poslalo samo nebe.
Dnes bylo velmi dusno a zataženo. Proto jsme se rozhodli pro výlet. Po osmi dnech jsem měla možnost zchladit se v autě s klimatizací.
Ani jeden z nás jsme necítili, že je čas toto místo na kterém jsem přebývali opustit......a to až do jedenácti hodin večer, kdy začaly lítat ohromné blesky. Nehřmělo, jen se velmi blýskalo. Sbalili jsme věci a čekali co se bude dít. V souvislosti s mou touhou oprostit se od rodových pout obou linií jsem již nějakou dobu přijímala informaci, že bych si měla změnit své příjmení. To bylo něco, s čím jsem nikdy, nikdy, nikdy nepočítala. Ani v případě, že bych se vdala. Proto jsem vůči těmto výzvám byla imunní. Tyto výzvy ale sílily během tohoto pobytu a už před nimi nebylo kam utéct. Zněly jasně a přicházely v druhé osobě. "Pokud se chceš rozběhnout dál, budeš si muset změnit příjmení. Jinak budeš mít na noze závaží, díky kterému se budeš vpřed jen šourat." Začala jsem se této myšlence více otevírat. Jak jsem tak seděla v autě, dívala jsem se přes okýnko do tmy a vybírala si nějaké pěkné příjmení. Říkala jsem si, že by bylo hezké, kdyby obsahovalo slovo Slunce, nebo jméno nějaké květiny či ptáčka =D. Najednou mi bylo oznámeno Kristová a v ten okamžik vedle mých dveří přistál silný jasný blesk a velmi silně zahřmělo. Byla jsem tak omráčená, že jsem neměla ani čas se leknout. Dívala jsem se s očima plně otevřenýma do blesku. Neuhnula jsem pohledem ani jsem se nebála. Moje rekce byla: "Tohle nemůžete myslet vážně, nikdy nemohu přijmout toto příjmení. To je absolutně mimo diskuzi". Představa Ježíše na kříži a utrpení které skrze tento symbol bylo implikováno na lidstvo mi bylo silně nepříjemné. Bylo mi ale vysvětleno, že se jedná o vibraci, kterou toto jméno nese a to je důvod, proč mi bylo vybráno. Přišla velká bouřka a já jsem za myšlenkami na změnu příjmení "zavřela dveře". Alespoň prozatím.
3.8.
Dnes ráno jsme se vydali na cestu a já žila v domnění, že domů. Z ničeho nic se mě můj společník zeptal, kde se přesně nachází Bosenské pyramidy a kudy se tam jede. Hned jsem vzrušeně popadla mapu. " No, musíme to otočit a jet na Sarajevo", zněla odpověď. Tak jsme se rozjeli na Sarajevo a já potom zjistila, že jsme při naší první neplánované návštěvě Bosny asi před deseti dny projeli asi 20 km od pyramid. V místě kde jsme tentokrát chtěli přejet hranici do Bosny a Hercegoviny byla dlouhá kolona aut. Najednou se v protisměru objevilo Zlínské auto, jehož řidič nám vysvětlil že Bosenská strana dělá na hranici problémy a že oni už čekají více než dvě hodiny. Věděli o jiném přechodu o kterém měli informace, že je hladce průjezdný a navrhli nám, ať je následujeme. Toto jsem vnímala jako velkou pomoc, abychom se nepotýkali s nepříjemnostmi jako když jsme do Bosny překračovali poprvé. Jakoby nám někdo doslova čistil cestu.
Již jsem v minulosti navštívila nějaká posvátná místa. Nad spoustou z nich se nachází energetická kopule, která působí do jisté vzdálenosti. Vnímala jsem, když jsme do této energetické kopule bosenského údolí pyramid vjeli. A bylo to tu zase. "Co budeš dělat s tou změnou příjmení?" Co kdybychom změnili počáteční písmeno na Ch, bylo by to pro tebe přijatelnější?" Zamyslela jsem se a to příjmení nacítila. "Bylo!" Bylo to přijatelnější, přestože to nezměnilo význam příjmení. Povykládala jsem svůj příběh a zážitek z předešlé noci svému společníkovi a v momentě kdy jsem hlasitě zvážila novou variantu zakřičel: "Viděla jsi to?" "Ne, co jsem měla vidět?" "Ten blesk, co támhle proletěl. Z čistého nebe!" Vžila jsem se do tohoto příjmení. V duchu jsem řekla celé své nové jméno a příjmení. Na to začalo reagovat mé fyzické tělo. Začalo mi být velice lehce, hlavně v oblasti břicha. Cítila jsem, jak energie začala proudit, velmi se mi ulevilo a měla jsem pocit, že se vznáším. To bylo pro mě jasné znamení a důvod, proč si změnit příjmení. Byl to právě ten pocit ve fyzickém těle, které se mi snažilo sdělit, že tuto změnu podporuje a potřebuje. "Ano, já s radostí přijímám toto své nové příjmení a oprošťuji se od všech předsudků a okolností s tím spojených." A v tom z čistého nebe přede mnou proletěl další blesk. Tím jsem celou tuto záležitost na energetických rovinách uzavřela jako vyřešenou. Naučila jsem se velmi věřit svému fyzickému tělu. Jsem narozená ve znamení raka a jsou to pocity a emoce, které mi ukazují cestu. Je to moje tělo, které se rozpomíná na vyšší vesmírné pravdy a věci, kterými jsem prošla. Stejně tak jako se rozpomnělo na to, že dívání do Slunce je praktika mně dobře známá.
Pod pyramidu Slunce jsme dorazili v momentě, kdy se průvodci rozhodli udělat jednu poslední extra prohlídku podzemních tunelů, které propojují pyramidy. Každá buňka v mém těle se radovala. Věděla jsem, že v tento moment mám být na tomto místě, přestože ne všechny vedlejší okolnosti byly příjemné. Podařilo se nám ubytovat se v čistém a novém apartmentu. Bylo celkem fajn dát si sprchu a umýt si hlavu, ale noc mezi čtyřmi zdmi ve městě na měkké posteli pro mě byla doslova utrpením. Chybělo mi všechno. Moře, Slunce, Měsíc, Hory....
4.8. - 15 minut dívání do Slunce při západu
Dnes jsme podnikli výšlap na Pyramidu Slunce. Na vrcholku pyramidy mi bylo velmi dobře. Tak moc, že jsem zapomněla fotit. Nemohla jsem si pomoci, ale stále jsem tam slyšela chřestýše. "Blbost, tady chřestýši nejsou" sdělil mi můj společník. A pak jsem si začala klást otázky." Proč je na Zemi tolik pyramid Slunce? Proč Pyramidy Slunce? K čemu všemu sloužili? A co jsme tam v nich dělali?" Nějak jsem začala naciťovat, že odpovědi na tyto otázky jsou velmi vzdálené tomu, co si lidstvo vůbec zatím dokáže představit a že já mám hluboce v sobě uložené odpovědi.
https://www.faktax.tv/index.php?page=vfile&file_id=94
Odpoledne jsme se rozhodli jet domů a já na dálnici na jedné benzínce nemeškala a využila jsem možnosti dívat se alespoň čtvrt hodiny do milovaného Slunce. Nádherné. Bylo prostě nádherné.
6.8. - 35 minut slunobraní při západu Slunce
7.8. - 40 minut slunobraní při západu Slunce
Moje otázky ohledně pyramid Slunce neutichaly. Dnes jsem se plně dívala do Slunce a ptala se....."Co jsme v těch pyramidách dělali?" "No, někdo musel být na druhé straně portálu", zněla odpověď a já jsem se pomalinku začala rozpomínat, naciťovat odpověď ve svém těle. Ano, mé tělo ví mnoho, ví to všechno.
8.8. - 35 minut dívání do Slunce při západu,bosá chůze lesem
Dnes tak dlouho očekávaný vrcholný den otevřeného portálu Lví Brány 888. Vědomě jsem pracovala na aktivaci světelných kódů používajíce následující formulku:
Já (vaše jméno) nyní vylaďuji svou celou bytost na krystalické kódy přicházející k nám tímto portálem 8-8-8.
Vyzývám tyto Vysoko Frekvenční Světelné Kódy aby prošly přes veškeré mé atomy, buňky, elektrony, v této mé formě bytí. Protékají skrze, naplňují a obnovují každou buňku mé mysli a těla, právě nyní - jen zanechávají mou pravou podstatu (esenci).
Jsem otevřen/a a vděčně přijímám tyto silné klíčové kódy Světla
A tak to je !!!
Pokud pracujete se Sluncem vědomě, můžete si tuto formulku upravit a přizpůsobit podle vlastního nacítění a patřičné situace.
21.8.- 30 minut slunobraní při západu Slunce
Symptomy vzestupu se stále neprojevují jen negativně - tedy únavou,bolestí hlavy, nechutenstvím atd.,ale jsou vykompenzovány stavy pocitu velké lehkosti, radosti, euforie, štěstí bez vnějších příčin a velkých přívalů energie. Já jsem dnes ráno prožila poprvé novou zkušenost. Po probuzení jsem cítila, jak mnou prochází nádherný zářivý sloupec světla. Cítila jsem, jak je mi lehce ve fyzickém těle a jak se každá má tělesná buňka raduje a jak vše v mém těle krásně pracuje a funguje tak jak má. Ten pocit byl tak úžasný že jsem zůstala ležet a vychutnávala si stav euforie. Jaké bylo ale mé překvapení, když jsem zjistila, že jsem nebyla jediná, kdo toto zažívá. A protože tento zápisník píši "zpětně" na základě poznámek, mohu už nyní napsat, že toto jsem od této chvíle zažila v následujících dnech ještě několikrát.
23.8. - 25 minut dívání do Slunce při jeho západu
24.8 - 10 minut dívání do Slunce při jeho západu,30 minut bosé chůze lesem
Dnes se okolnosti poskládaly tak, že jsem měla možnost zajít na matriku ohledně vyřízení změny příjmení. Když jsem čekala v čekárně až na mě přijde řada, vzpomněla jsem si na jeden sen, který jsem měla nedávno. Jela jsem s mamkou do mého rodného města. Ačkoliv jsem na křižovatce měla jet do prava do centra, ruce samy otočily volant na druhou stranu a nějaká síla nás zavedla na kraj města, kde je hřbitov na kterém máme rodinný hrob. Zrovna se konal pohřeb, otevřela se velká černá železná brána a ze hřbitova, z pohřbu, vycházeli lidé v černém. Podle stylu oblečení se jednalo o jinou dobu /časovou linii/, než kterou prožíváme nyní. Mezi lidmi, kteří vycházeli ven byla i asi desetiletá holčička. Byla jsem to já. Nadšeně jsem se k ní rozběhla, abych mohla sama sebe obejmout. Když jsem tak učinila, přistoupila ke mně moje mamka a soucitně mi řekla: "Víš, ty už jsi teď ale dospělá!" Cítila jsem, jak tuto větu myslí. Nešlo o mou dospělost, ale o to, že jsem "dorostla" tak, že se osvobozuji od pout rodinných linií - tedy všech opakujících se přesvědčení, myšlenkových vzorců a předsudků, které se předávaly z generace na generaci a jejich následků, a že mohu jít svobodně dál. Potom mě zavedla na matriku, která byla v podzemí a kde byly vyšší klenuté kamenné stropy. U delšího dřevěného stolu stály dvě ženy v černém dobovém oblečení. Tady jsem se zapsala a podepsala svým "pravým" příjmením, což bylo trochu pro mě krkolomné, jelikož jsem ten podpis neměla "zažitý v ruce". A teď jsem tady. Na matrice, kam mě přivedlo.....ano vnitřní vedení a příběh s blesky, který vše jen zpečeťuje.
Změnu příjmení bylo nutné dostatečně obhájit, jak jsem byla upozorněna. "A ne stručně jednou větou", bylo mi sděleno. Když jsem se dostala ve vyplňování dotazníku do místa, kde jsem měla změnu příjmení obhájit, napsala jsem jednu větu a nevěděla jak dál." Co tam mám jako psát? To tady stejně nikdo asi nepochopí! " Pak mě napadlo požádat...."Poslali jste mě sem, tak mi teď pomožte!" V tom mi začala ruka psát. Psala celkem rychle, bez přemýšlení a úplně jiným písmem, než kterým píšu já. Jiný sklon, jiná písmenka,....všechno, což bylo krásně vidět na rozdílu s první větou, kterou jsem sesmolila já. Když jsem žádost předávala, jakoby se uvolnila velká tíha a já jsem energeticky cítila, jak ze mně něco padá. Začala jsem se trochu třást a chtělo se mi plakat. Ne smutkem, ale štěstím a úlevou. Ve fyzickém těle jsem prožívala velkou radost, uvolnění a nadšení. Přestože jsem měla své původní jméno ráda, cítila jsem, že už ke mně nepatří. Žádost jsem předala a šla na pokladnu zaplatit příspěvek. Když jsem byla u okýnka bylo mi sděleno mým "vyšším vedením" ať počítám s tím,že se budu hodně měnit a to i fyzicky.
Nikdy jsem neplánovala žádné změny jmen.I jméno své duše, což je Atiriamin, jsem nikde nehledala. Věděla jsem, že kdyby mi ho někdo sdělil, stejně bych mu nevěřila. Proto jsem zůstala otevřená tomu, že jestli se jméno mé duše ke mně má dostat, stane se tak v okamžiku, kdy budu připravená a tak, že já budu vědět a cítit, že se jedná o mé jméno. A tak se i stalo. Jméno mé duše ke mně přišlo v červnu 2014 a já jsem celý další rok čekala než dorostu a než ucítím, že je čas ho začít používat. Nikdy jsem nechápala proč bych měla, ale když nastal čas, bylo mi sděleno, že se jedná o to, aby vibrace těchto duchovních jmen infiltrovaly dosavadní systém, ve kterém žijeme. Pravdou ale je, že potom co jsem toto jméno začala používat, hodně věcí v mém životě se začalo měnit. Mimo jiné mi do života přicházejí nádherní uvědomělí lidé, kteří mě podporují a pomáhají mi.
26.8. - 20 minut slunobraní při západu Slunce, 15 minut bosé chůze lesem
