Září 2014
25.01.2020
4.9.2014
Po deštivých dnech je opět slunečno a při západu je možné se dívat do Slunce 40 minut. Všimla jsem si, že sluneční světlo je jiné než obvykle. Není tak zářivé, je tlumené, hustší, nesoucí více moudrosti a je více bílé než obvykle. Jakoby se vrylo do vědomí každé buňky mého těla. Celou noc se často probouzím a cítím toto světlo. Ráno vstávám opět se srdcem plným tohoto světla.Cítím jasnou změnu uvnitř sama sebe, jako bych sestoupila do větších hlubin vlastní bytosti.
5.9.2014
Včerejší zážitek s novým světlem mi přinesl hluboký klid a spokojenost. Tělo si vyžádalo ubrat na stravě. Již nějakou dobu cítím, že jíst 2x denně a méně mi bohatě stačí. Šla jsem na kopec, ze kterého se dívám na západy Slunce s otázkou, zda i dnes uvidím a budu vnímat to jiné světlo jako předešlý den. A ano. Vnímání tohoto, pro mě nového světla, znamená další "krok ke Slunci". Sílí u mě touha začít se dívat do Slunce i při jeho východu. To jsem v minulosti zkoušela, ale energie vycházejícího Slunce mi neimponovala, trochu mě i dráždila. Je mužská, více akční.
Dnešní západ jsem si moc neužila, jelikož jsou kolem mě mraky kousavých mušek, které mi lítají do očí, uší i nosu a koušou všude kde mohou. Několikrát jsem přešla na jiné místo, ale situace byla stejná. Nakonec mě toto donutilo určit jakousi vizualizační bariéru, která zafungovala tak na 95%. Už mě neatakovaly mraky mušek, ale sem tam nějaká si sedla za krk a kousla. Protože jsem se soustředila na udržení této vibrační bariéry, nevěnovala jsem Slunci takovou pozornost, jakou bych ráda.
6.9.2014
Vzbudila jsem se časně se záměrem jít se podívat na východ Slunce, ale bylo oblačno, proto jsem tento záměr neuskutečnila. Přes den Slunce sice svítilo, ale navečer se obloha zatáhla a já, přesto že jsem cítila že mám jít na místo kde se mohu dívat do západu Slunce, jsem vzala Abby (svého velkého černého knírače) na vycházku na protější kopec, kde je více sucho a Abby nebude tak moc od bláta. Svého rozhodnutí jsem po 10 minutách litovala, jelikož vysvitlo Slunce a já bych se mohla dívat 30 minut do nádherného zářivého disku. Ovšem byla jsem v lese na protějším kopci, odkud se západ sledovat nedá, proto se mi dostalo jen pár slunečních paprsků, které prosvítaly skrze stromy. Vždy když neuposlechnu svému vnitřního pocitu, je z toho nemilé překvapení.
7.9.2014
Dnes jsem vstala a šla se dívat na vycházející Slunce. Dnes je to poprvé, kdy mě oslovila energie vycházejícího Slunce včetně toho, že jsem se se Sluncem dokázala propojit v ranním čase. Energie a vůně tohoto rána byla úžasná, velice oživujíci pro tělo i duši. Do Slunce jsem se dívala 20 minut.
Odpoledne kolem čtvrté hodiny jsem si našla chvilku na to, abych si vylezla na střechu a nechala si od sluníčka prohřívat záda a podpořit tak funkci čaker, jejichž kořeny jsou umístěny v páteři. Chvilku jsem četla v knize od Deepaka Chopry "Ageless Body, Timeless Mind" (u nás v překladu pod názvem Nesmrtelné tělo, nekonečná duše) a pak jsem usnula. Během spánku mi pravá noha zničeho nic vystřelila do vzduchu a pak bezvládně spadla na střechu a probudila mě. Byl to první zážitek tohoto druhu. Cítila jsem to jako uvolnění nějakého energetického bloku, jelikož jsem po chvilce cítila i velkou změnu po stránce emoční a velmi se mi zlepšila nálada. Otevřela jsem knihu a pokračovala ve čtení. Narazila jsem na větu "Co je myšlenka?" . Okamžitě bez přemýšlení mi přišlo, že myšlenka je tak silný nástroj tvoření, že přestože si o tom neustále píšeme a povídáme, stále ještě nedoceňujeme dostatečně její sílu. Začalo mi silně brnět tělo od spodu páteře směrem vzhůru. To je pro mě vždy důkaz, že věc kterou se právě zabývám či čtu potřebuje zvýšenou pozornost. A protože nyní pracuji již nějakou dobu na osvobození se z dědičných rodových omezení, obrátila jsem se ke Slunci, propojila se s ním a třikrát procítěně se silným záměrem řekla: "Osvobozuji se od genetických omezení své rodiny a všech dalších rodů". Jako řešení ke všemu čemu v životě a na této planetě čelíme vidím míru vědomí. Proto se mi velmi líbila následující věta ze zmíněné knihy: "Dokud se nestaneme vědomým vědomí, nebudeme moci zachytit sebe samé v aktu transformace."
Dnes byl fantastický západ, i když zprvu bylo Slunce zahaleno mlhavým závojem. Nakonec jsem se ale dočkala krásného slunečního disku a ještě stále vstřebávala energie z nového bílého světla, které jsem začala integrovat před třemi dny. Potom jsem prováděla vizualizaci funkčnosti všech pochodů ve svém těle, hlavně hladkou a bezproblémovou funkci hormonálního systému. Následně jsem pomocí síly Slunce pracovala na energetické podpoře člověka který se za pomoci Slunce úspěšně léčí ze závažného onemocnění. Dnešní večerní sungazing jsem zakončila vizualizací hojnosti a zpracováním pocitů, které nebyly ještě v naprostém energetickém souladu pro úspěšnou manifestaci představ mé budoucnosti. Dnes také Slunce podpořilo myšlenku psaní slunečního zápisníku.
8.9.2014
Dnešní východ Slunce byl naprosto úžasný. Je dnes pro mě těžké pochopit jak jsem nemohla mít ráda východy Slunce. Dívala jsem se do Slunce 40 minut a nemohla se nabažit. S každou minutou kterou jsem se do Slunce dívala rostla touha po více světla.
Vybavil se mi sen, který jsem měla kolem roku 2009. V tom snu se na planetě zešeřilo. Všichni jsme vyšli ze svých domů, davy lidí stáli na ulicích. Bylo velké ticho a klid, nikde žádné světlo. Pár duchovních jedinců, kteří věděli co tato situace znamená ke mně přistoupili a sdělili mi, že ať se mi to líbí nebo ne, musím jít se svým protějškem a donést světlo. Najednou (jak už to ve snech bývá) jsme se oba ocitli na Aljašce, stáli jsme venku s výhledem na pohoří a najednou nad obzorem vyšlo ohromné oranžové Slunce. A bylo opět světlo.
S velikou radostí také dnes předávám vzkaz od Slunce těm, kteří se rozpakují k němu přistoupit ze strachu že se nedokáží dostatečně otevřít a se Sluncem se propojit. Pokud přijdete s čistým záměrem a odhodláním otevřít své srdce, Slunce vám pomůže. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že Slunce srdce otevírá. Dnes ráno jsem se dostala do naprosté euforie. Tento vibrační stav velmi posílil vizualizace které jsem při dívání do Slunce prováděla a to tak, že byly velmi "živé".
Je velká škoda, že letošní léto nebylo moc slunečné, protože každodenní dívání do Slunce opravdu přináší mnohem rychlejší a intenzivnější výsledky. Na druhou stranu mi tato situace umožnila vidět ten rozdíl a naučila mě být ve vnitřním propojení se Sluncem i během dne.
Při západu jsem se dívala do Slunce 30 minut. Nemohla jsem se do Slunce začít dívat hned, jelikož světlo bylo intenzivní. Proto jsem oči zavřela a počkala 5 minut. Toto se mi někdy stává. Sluneční světlo nemá každý den stejnou intenzitu, proto není třeba se znepokojovat. Dnes jsem se dívala do Slunce nejdéle co jsem se kdy během jednoho dne dívala. Hodina a deset minut. Udělalo mi to velmi dobře. Cítila jsem se tak lehce, jakoby moje tělo nic nevážilo. Večer chodím po západu Slunce s Abby na 45 minutovou vycházku. Dnes jsem měla pocit, že se vznáším. Z nějakého důvodu se mi tyto příspěvky píšou lépe v angličtině než v češtině.
9.9.2014 Úplněk.....
Další úžasné ráno. Než vyšlo Slunce užívala jsem si měsíc v úplňku. Do Slunce jsem se dívala 35 minut a pak mi začaly těžknout oči. Musela bych se přemáhat abych je udržela otevřené. To je znamení, že jsem přijala dostatek sluneční energie. Takto se dívám do Slunce. Nenásleduji žádnou metodu kde bych přidávala určitý časový interval každý den a prodlužovala tak postupně časové rozmezí. Do Slunce se dívám co nejdéle, abych přijala co nejvíce energie. Dívám se tak dlouho, dokud je to pohodlné. Dříve když jsem nabírala skrze oči hodně slunce, začala jsem mít bolestivé tlaky v hlavě. Tělo si samo najde cestu jak upozornit na to, že je čas dívání do Slunce ukončit. Dnes jsem neprováděla žádné vizualizace. Jenom jsem si užívala tu energii a přítomnost Slunce.
Přestože tu odpoledne byla silná bouřka ,měla jsem možnost vidět i zapadající Slunce po dobu 10-ti minut. Slunce prosvítalo skrze slabé mraky,ale přesto jsem měla možnost čerpat skrze oči sluneční energii. I když byl dnešní západ krátký, cítila jsem se uspokojená s dávkou slunečního světla, které jsem přijala za poslední tři dny. Kamarádka, která se dívá do Slunce si klade otázku zda tento hlad po slunečním světle souvisí s přeměnou našich fyzických těl na těla světelná. A já si nyní už kladu tuto otázku také.........
10.9.2014
Na kopec ze kterého se dívám do Slunce chodím ze západní strany, proto nikdy nevím jaká obloha mě čeká při výhledu na druhou stranu. Když jsem dnes vyšla nahoru, uviděla jsem na východě jen oblačnou oblohu. Při pohledu kam až mraky sahají jsem se po deseti minutách otočila a šla domů. Po cestě jsem slyšela ten známý vnitřní hlas, ať počkám ještě deset minut. Vrátila jsem se tedy na horizont a když jsem opět uviděla ty mraky, otočila jsem se na patě a pustila se zase z kopce dolů směrem domů s tím, že dnes je to bez šance. Po malé chvíli se ozval opět můj vnitřní hlas: "Slunce čekalo celé dlouhé roky než jsi ho konečně "uviděla" a ty nemůžeš počkat deset minut, než vystoupá nad mraky?" V ten moment jsem začala tušit, že mě asi čeká něco co se mi děje často, ale vždy mě to překvapí. Zase jsem se otočila, zase jsem vyšla nahoru a to už i Slunce vycházelo nad mraky. Během chvilky bylo skoro jasné nebe se zářivým Sluncem, do kterého jsem se mohla pohodlně půl hodiny dívat. Nasávala jsem ty sluneční paprsky a představovala si jak vstupují do mého těla a celou mě prozařuje bílé světlo které léčí vše, co není v harmonii a souladu. Po cestě domů mě napadlo, že Slunce možná čekalo ne dlouhé roky, ale dlouhé věky než ho "zase uvidím".
Dnes jsem měla celý den velkou chuť na med, kterého jsem také hodně snědla. Miluji med. Dnes jsem si uvědomila, že je to možná proto, že med je vlastně tekuté sluneční světlo. Odpoledne jsem si lehla a nechala si svítit Slunce přímo do tváře. Není nikoho, kdo by vám byl schopen dát více lásky než Slunce. Bylo asi půl páté a jak jsem si tak relaxovala, bez mého záměru se oči samy široce otevřely a dívaly se do Slunce, které bylo za jemňoučkým oparem. Hleděla jsem do Slunce a měla pocit, že toto celé řídí nějaká jiná vnitřní síla která mě naviguje dívat se do odpoledního Slunce. Ztratila jsem pojem o čase a nedokážu říci jak dlouho jsem se do Slunce dívala, ale odhaduji 5 minut pozemského lineárního času. Mé oči nebyly vůbec podrážděné ani přecitlivělé a tato chvilka dívání do Slunce mě velmi silně oblažila.
Při západu jsem měla možnost užít si Slunce jen 15 minut, což dělá za dnešní den dohromady i s odpolední pětiminutovkou 50 minut.
11.9.2014
Dnes ráno hned jak jsem se probila jsem věděla, že nebude možné sledovat východ Slunce díky počasí. I mé tělo vyžádalo více odpočívat s tím, že energii a informace které jsem načerpala za poslední dny ze Slunce je třeba vstřebat do celého těla, tedy i do páteře a lebky,ve kterých jsem cítila tlak. Pomocí myšlenek a představivosti jsem podpořila tento proces. Dnes je tu od brzkého rána zataženo a prší. Poslední slunečné dny mi přinesly mnoho poznatků a hlavně hlubší vnitřní propojení a silnější mysl. Světlo je nosičem informací. A pokud jsou tyto informace vysílány přímo ze Slunce,jedná se o informace velmi zásadní. "Uviděla jsem" a přetvořila jsem několik dalších myšlenkových přesvědčení, která přinášela omezení do mého života."Slunce otevírá oči". Poslední dny jsem omezila stravu.
13.9.2014
Dnes už je třetí den oblačno a prší,ale odpoledne vysvitlo Slunce s daleko silnější intenzitou než jakou mělo když bylo vidět naposledy. Toto je způsobené novými slunečními erupcemi, které iniciují evoluční změny na Zemi. Stejně tak jak zvyšuje planeta Země své vibrace, posunuje se vibračně i Slunce. Toto je při pravidelném dívání do Slunce snadno zachytitelné. Než dojde k načerpání a integraci nových vyšších energií ze Slunce, je možné cítit podrážděnost, nervozitu a celkovou nevyrovnanost.
https://technet.idnes.cz/slunecni-erupce-0jn-/tec_vesmir.aspx?c=A140912_174508_tec_vesmir_vse
16.9.2014
Po čtyřech deštivých dnech jsme se dnes opět dočkali viditelného východu Slunce. Tyto poslední čtyři dny byly ale velmi očistné. Úterní úplněk minulého týdne a vzápětí středeční sluneční erupce , která k nám dorazila v pátek odpoledne udělaly své. Sobota a neděle byly nejkritičtějšími dny, kdy tyto energie prováděly intenzivně svou práci. Neděle u mě byla vyvrcholením prostřednictvím silné migrény a nevolnosti.
Sluneční erupce pro nás znamenají sprchu energií vyšších vibrací než je vibrační rozmezí ve kterém se momentálně pohybujeme. Vyšší vibrace vždy zvedají vibrace nižší, které máme ve svých tělech fyzických a energetických uloženy ve formě nezdravých a omezujících přesvědčení a prožitých traumat. Uvolňování těchto nízkých vibračních vzorců, jak jim říkáme, se na úrovni fyzické mohou projevit formou onemocnění, nevolnosti, podrážděnosti a stavu stísněnosti. Jedná se o postupný proces a dotýká se nás všech. Je omyl myslet si, že zvednutím svých vibrací máme "hotovo" a už nám bude jen blaze. Procházíme velmi intenzivním hloubkovým čištěním za pomocí energií přicházejících ze slunečních erupcí a velkým energetickým posunem. Hladiny vibrací ve kterých existujeme ve svých fyzických tělech tady na Zemi a vibrační hladiny do kterých vzestupujeme mají mezi sebou velké, z naší perspektivy jen těžce pochopitelné, vibrační rozmezí. Tento proces je velká výzva pro naše fyzická těla a naši psychiku, kterou můžeme podpořit a ulehčit neustálou vědomou prací na sobě samých.
Dnes jsem měla možnost se podívat do vycházejícího Slunce a to jen na cca 10 minut.
17.9.2014
Dnes byl luxusní jak východ tak západ Slunce, kdy sečtením doby co jsem měla možnost se do něho dívat, mi vyšla hodina a dvacet minut.Při západu jsem požádala Slunce aby mi pomohlo uslyšet jeho zvuk. Ano,Slunce vydává zvuk. Již dvakrát jsem ho slyšela, ale nebyla jsem si jistá, zda slyším opravdu Slunce a ne něco jiného. Dnes krátkou chvíli po požádání, jako kdyby někdo zapnul spínač, jsem Slunce čistě uslyšela. JSEM TAK ŠŤASTNÁ! Zase o krok Slunci blíž!
18.9.2014
Sungazing - východ Slunce 20 minut,západ 25 minut.
19.9.2014
Východ Slunce dnes umožnil přijímat sluneční záření 25 minut.Jak přišly slunné dny a mám možnost se dostatečně dívat do Slunce, moje tělo doslova křičí po detoxikaci a s mou vědomou podporou mentální a stravovací také tak činí. Tato detoxikace organismu je spojena s hlubším a hlubším čištěním na úrovni buněčné paměti. Ve svých tělech neseme celé věky nastřádaných informací, z nichž převážné množství nerezonuje s hladinami, do kterých nyní vzestupujeme. Očišťujeme nejen sebe, ale celé rozsáhlé rodové linie.
Své tělo při detoxikaci podporuji tak, aby bylo pročištěno, ale aby zároveň dostávalo dostatek živin. Dnešní moderní pročišťovací kůry a techniky často pročistí tělo od toxických látek, ale bohužel ho zbaví také živin.
Mé sezónní očistné smoothie: řapíkatý celer, jablko, nať koriandru, petrželová nať, jablečný ocet (nebo zázvorová či citronová šťáva), med. Vše umixuji s vodou a každé ráno vypiji 1,5l.
Při dnešním západu Slunce nebylo čisté nebe, přesto jsem se do Slunce mohla dívat 20 minut, což dělá celkem za dnešní den 45 minut.
20.9.2014
Dnes ráno po probuzení jsem cítila, že nemám jít k východu Slunce a že se mi v páteři něco odehrává. Tělo potřebovalo více odpočívat. Páteř jakoby doslova ožívá a je v ní cítit krásná jasná energie, ale nejedná se o zážitek s probouzející kundalini.
Přestože bylo dnes přes den teplo a převážně slunečno, zůstala jsem mimo dosah slunečních paprsků. Večer na vycházce jsem cítila potřebu projít se bosa po lese, což se mi na půl hodiny podařilo. Dnes bylo jednoznačně potřeba srovnat energie, přijmout energii planety a uzemnit se.
22.9.2014
10 minut při západu Slunce
23.9.2014
30 minut při západu Slunce
24.9.2014
Dnes se mi nepodařilo se do Slunce dívat, ale večer před usnutím jsem Slunce jasně slyšela. Jeho zvuk je opět vibrace, frekvence, která podporuje změny v mozku. Jsou zřetelně cítit tlaky v hlavě a jemné elektrické výboje mezi levou a pravou mozkovou hemisférou.
27.9.2014
Po dvou dnech jsme se dočkaly s Abby pěkného západu Slunce, přestože ještě odpoledne pršelo. Slunce krásně manévrovalo mezi mraky a 40 minut se dalo dívat do Slunce přímo. Kolem ale bylo dost lidí a balón který nad námi letěl Abby vystrašil a někam se zaběhla než přeletěl. Proto nebyly moc dobré podmínky na klidnou vnitřní práci se Sluncem a tak jsem nabírala alespoň tolik slunečního světla, kolik jsem mohla.
28.9.2014
Ráno byl fantastický východ, 40 minut sungazing. Odpoledne jsme vyšly s Abby na vycházku a zasekly se u sběru šípků. Pak jsme pospíchaly, abychom stihly ještě nabrat vodu ve studánce a byly včas na horizontu nachystané na západ Slunce. Jak jsme spěchaly, začala jsem slyšet zvuk Slunce a cítila, že všechno hladce stihneme. Bylo hodně silně nasprejováno - chemtrails, takže celou dobu co jsme se dívaly do západu Slunce, což bylo 25 minut, jsme se dívaly přes tuto clonu. Večer u počítače zjišťuji, že mám podrážděné oči a přemýšlím, zda by toto mohla být příčina, protože se mi to od prosince 2012 kdy jsem se dívala do Slunce ve dvě hodiny odpoledne, nestalo.
29.9.2014
Ráno bylo tak sestříkané nebe, že nebylo možné vidět Slunce. Šly jsme proto s Abby na vycházku. Přemýšlela jsem o hormonální dysfunkci, kterou trpí velké množství lidí, včetně mě. V posledních dnech jsem si všimla, že si na toto téma stěžuje čím dál více duchovně zaměřených lidí. Já osobně jsem udělala vše co jsem mohla, abych podpořila svůj hormonální systém. Jeho dysfunkce mě trápí už roky a dnes vím, že první symptomy začaly už ve velmi mladém věku. Při této vycházce jsem dostala jasný vhled, že se jedná o hlubší emoční problém a také jeden z příznaků vzestupu......samozřejmě, jelikož hormony řídí veškeré funkce v našem těle. Bylo mi jasně sděleno, že mé tělo má veškeré živiny a fyzickou podporu které vyžaduje a že je nyní potřeba tuto záležitost vyřešit, aby se stále nevracela a já se neocitala v začarovaném kruhu. Veškeré testy vykázaly normální hladiny hormonů.
Než jsem večer usnula, propojila jsem se Sluncem a požádala ho o pomoc týkající se hormonální nerovnováhy. Podle své zkušenosti, kdy jsem měla možnost porovnat vědomou práci s tělem když hormonální systém pracuje tak jak má a když ne jsem došla k pochopení, že pokud nejsou hormony ve správné rovnováze, nikdy nemohu být se svým tělem těsně spjata. Sice stále reaguje na mé emoce a myšlenky, vede mě, ale toto vedení není tak čisté, silné, markantní a rychlé, jako když jsou hladiny hormonů ve správných poměrech. Hormonální dysfunkce je překážkou na cestě duchovního růstu a může způsobit odeznění jistých duchovních schopností, které člověk vědomou prací na sobě znovu získal. Večer jsem svůj problém sdílela se dvěma přáteli, kteří se také dívají do Slunce a jsou mi v tomto ohledu nejbližší. Silně jsem cítila, že se s nimi mám o toto podělit přestože je to asi moc nezajímá.
Vzbudila jsem se o půl druhé ráno a za pomoci Slunce byla provedena procesem vedoucím k příčině mého stále se navracejícího problému a jeho vyřešení. Při své cestě duchovního růstu jsem se dokázala dobře vyrovnat se vztahem k rodičům, proto jsem tady už neviděla problém. "Ano, ale zapomněla jsi s sebou vzít tu malou holku.", sdělilo ni Slunce. Jak říká můj kamarád, žádná zkušenost není špatná. Ani tato ne. Dovedla mě k pochopení jistých souvislostí a zaměření se na problematiku hormonální funkce a duchovního růstu. Žijeme v době, kdy jsme doslova pod palbou látek narušujících náš hormonální systém. Tato problematika se netýká jen žen. Týká se i mužů, jen její důsledky nejsou tak markantní jako u žen. Na toto téma napíšu další články, kdy se v jednom z nich podělím o svůj výše zmíněný "noční očistný proces".
30.9.2014
Ráno byl úžasný východ Slunce s čistým nebem. Mohla jsem se dívat pohodlně 40 minut přímo do Slunce bez jakýchkoliv potíží.
