Jak se dívat do Slunce (III)

25.01.2020

Rozhodnete-li se po 6-ti měsících praktikování dívání do Slunce v této činnosti pokračovat, dostane se vám dalších výhod se sungazingem spojených. Vstoupíme-li tedy do třetí fáze sungazingu - intervalu od 30 - 44 minut (6-9 měsíců za předpokladu každodenní praktiky), můžeme zažívat následující:

Zvýšená aktivita mozku, rozšířené vnímání ve formě probuzení jasnovideckých schopností apod., zvýšené spirituální uvědomění, snížená potřeba přijímat stravu s následnou možností přejití na výživu sluneční energií.

Podle metody, kterou vypracoval a šíří H. R. Manek, je po dosažení intervalu 44 minut dívání do Slunce nutné tuto činnost ukončit z důvodu možného poškození očí. Energii, která byla ze Slunce za 9 měsíců (v našich podmínkách se jedná samozřejmě o delší časový interval díky nestálému počasí) přijata, je nutné udržovat buď zredukováním časového intervalu na 5 - 10 minut slunění očí nebo chozením bosky 45 minut 6 dní v týdnu po jeden rok po písku či hlíně. Nebudete-li tuto energii nadále udržovat, časem o ni přijdete. Chozením bosky se tlakem váhy jedince na jednotlivé prsty chodidla začnou stimulovat určité žlázy mozku. Dochází k aktivaci epifýzy (tzv.třetího oka), která je na chodidle nohy reprezentována palcem. Zbývající čtyři žlázy které prsty na noze reprezentují jsou hypotalamus, hypofýza, thalamus a amygdala. Chození po holé Zemi má nespočet blahodárných účinků, pro které se vyplatí tuto činnost praktikovat.

Moje osobní zkušenost: Jak již bylo napsáno v dalších článcích na těchto stránkách - ten, kdo otevře své srdce Slunci jako vědomé inteligentní bytosti a na úrovni srdce se Sluncem propojí, ten už se do Slunce nikdy dívat nepřestane.

Neměla jsem možnost praktikovat dívání do Slunce v podmínkách, kde bych měla Slunce každý den, ale v období slunečných dnů u nás a možností každodenního příjmu slunečního záření jsou výsledky jednoznačně mnohem rychlejší a efektivnější.

Nemám záměr přejít na výživu sluneční energií, ale čím více sluneční energie prostřednictvím očí přijímám, tím se snižují požadavky organismu na tuhou stravu. V období kolem deseti, jedenácti měsíců, díky počasí nepravidelného dívání do Slunce, se dostavilo rozšířené vnímání a uvědomění si mentálních a myšlenkových vzorců, které do té doby ovlivňovaly mou realitu. Bylo tedy možné vědomě a velmi snadno pracovat na jejich odstranění. Celkově tady vědomá práce se Sluncem teprve začíná. Roste touha po více a více slunečního světla. Oči se neustále více posilují. Nyní začíná docházet k hloubkovým změnám na úrovni DNA a buněčné paměti, dochází k aktivaci mozkových center, která byla dlouhou dobu v latentním stavu a k aktivaci DNA. Mysl sílí, tím se stává výborným a spolehlivým nástrojem tvoření. Podle mého zjištění je práce se Sluncem cesta, ne jednorázová metoda, jak ji představuje H.R.Manek.

Osobní doporučení: V období kdy nesvítít Slunce je dobré vyjít si bosky na procházku nejlépe po hlíně či písku,pokud počasí dovolí. Pokud se díváte pravidelně do Slunce,velmi přirozeně se ve vás probudí potřeba chodit bosky.

Upozornění: Jelikož se při procesu dívání do Slunce jedná o velmi silné energetické hloubkové čištění, je možné že se toto projeví na úrovni fyzické nevolností, zvracením, průjmy a vysokými horečkami. Zde je nezbytné být si vědom toho, co způsobuje tento stav a mít víru v tento očistný proces.

Více z mé osobní cesty se Sluncem se můžete postupně dozvídat sledováním Slunečního Zápisníku.

Jak se dívat do Slunce (I), Jak se dívat do Slunce (II)

© Martina Christová / Taunia                                                                        www.slunecnabrana.cz , www.mistrovskekrystaly.cz

Tento článek lze nekomerčním způsobem sdílet v originální formě s uvedením jména autora a aktivním odkazem na stránky www.slunecnabrana.cz a www.mistrovskekrystaly.cz a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně této poznámky.